KATEGORIE: Vtipy o trosečnících

Vypráví se, že tento trosečník, sotvaže dopil první láhev a blaženě vydechl, zahlédl na obzoru loď. Trosečník vyskočil, ukryl bednu whisky pod banánovým listím a křičel: „Táhněte pryč! Jste tu moc brzy!“

Na břehu ostrova stojí zarostlý, vousatý muž a mává na okolo plujíci loď. ,,Kdo to je?“ zeptá se jeden cestující kapitána. ,,Nevím,ale vždy se takto raduje když jedeme kolem.

Dva trosečníci se procházejí po ostrově a najednou docela blízko vybuchne v moři atomová bomba a na obloze začne vyrůstat typický hřib. „Hurá!“ jásají oba. „Civilizace je blízko!“

Na sklanatém ostrově se zachránila mladá žena. Pobyla si tam chudinka sama hodně dlouhé týdny a měsíce, až jednou, když pohlédla na moře, spatřila, jak k ostrůvku plave nový trosečník. „No nazdar!“ řekla si ta hezká trosečnice, „to mám pěkné vyhlídky! Celý další život strávít jen s jedním mužským!“

Zachránili se na pustém ostově dva trosečníci. Jednomu z nich se podařilo vylovit i klobouk. Chvíli chodili po ostrově a přemýšleli, co dělat. „Ty, půjč mi asi na hodinu ten tvůj klobouk,“ napadlo najednou jednoho z nich. „A co s ním budeš dělat?“ „Sednu si támhle pod palmu a budu žebrat, abychom měli něco pro začátek.“

Zachráněný trosečník, kterého vytáhli před chvilkou na palubu, se najednou vytrhne svým zachráncům a chce se mermomocí vrátit zase zpátky na vor. „Co blázníte, člověče?“ „Ale všiml jsem si, že jedete do Lagosu a to já nemohu potřebovat, já jedu úplně na opačnou stranu!“

Připlave na ostrov trosečník a hned se k němu řítí jinej a volá:,,No to je báječný že jsi tady.Jsem tady se šesti ženskejma,jenojm v neděli mám volno.“,,Nedělička nebude.“

V záchranném člunu se dá najednou do pláče malý chlapec. Maminka ho všelijak utěšuje, ale vůbec nic to nepomáhá. „Neplač, všechno, co ti zůstalo na lodi, dostaneš nové!“ „O to mi nejde, ale podívej se za sebe, kdo se taky zachránil! Můj učitel matematiky!“

Trosečníci:Američan, Angličan a Čech chytí zlatou rybku a ta jim říká: „Hoši, když mě pustíte, splním vám každýmu 3 přání!“ Američan řekne: „Já bych chtěl u nás v Kalifornii bezva ranč, do něj hezkou modelku a chtěl bych se tam octnout,“ Američan zmizí. Angličan řekne, že chce v Londýně velkej dům, do něj veliký rychlý Ferrari a chtěl by tam být. Angličan zmizí. Čech řekne: „Mám žízeň chcu škopek (vypije to na EX), já bych chtěl sud piva. Mě to tady samotnýho nebaví, ať jsou tady ti dva zase zpátky!“

U pustého ostrova ztroskotá loď a zachrání se z ní chlap, pes a prase.
Po delší době si chlap sám pro sebe říká: „Sakra, nedá se nic dělat, vyberu si jednoho z nich na sex – furt lepší, než si to pořád dělat jen sám!“
Po dlouhých úvahách se rozhodne pro prase. Jenže pokaždé, když k němu přistoupí zezadu, pes to vidí a okamžitě na něj začne štěkat a kousat ho do zadku.
Chlap se rozčílí a lehne si do trávy a řekne: „Bože pomoz mi!“
Vtom se nad ním objeví překrásná dívka a povídá mu: „Posílá mě za Tebou Bůh, už se dál nemůže dívat na to, jak to tady vedeš. Jsem tu jen pro tebe a splním ti jakékoliv přání!“
Chlap chvilku přemýšlí a pak povídá: „Hele, podržela bys mi chvíli toho blbýho psa?“

Ztroskotá loď a moře na ostrov jako tradičně vyvrhne jednoho Čecha, Američana a Rusa.
Do půl hodiny se objeví smečka lidojedů a všechny tři odvedou do tábora. Tam jim náčelník říká lámanou francouzštinou, že se bude snažit jim pobyt zpříjemnit zvyklostmi moderní civilizace, takže budou popraveni v abecedním pořadí na moderním přístroji. S těmi slovy strhne velkou plachtu a odhalí zarezlou gilotinu.
Američan poklekne, prostrčí hlavu otvorem, cvak, gilotina sjede dolů a zarazí se jen kousíček nad krkem. Vytáhnou ho zpod gilotiny a náčelník říká, že Bohové se slitovali a on jejich přání respektuje a splní onomu muži tři přání. Američan nelení a požádá o loď, pár veslařů a kufr perel. Je mu vyhověno. Pak přijde na řadu Čech. Také má štěstí a gilotina se zarazí těsně nad ním. I on má nárok na splnění tří přání:
„Tak zaprvé bych taky chtěl loď. Zadruhé šest veslařů na ni. Za zatřetí, nemáte tu desítku klíč? Já bych vám tu gilotinu spravil.“

Na ostrov doplave muž se ženou a ta naříká: „Co tu jen budeme dělat?“ Muž si zálibně prohlédne její postavu pod mokrými šaty a utěšuje ji: „Nudit se to rozhodně nebudeme a přinejhorším tu rostou banány!“

Jsou na ostrově: Rus, Japonec a Čech. Japonec říká: „Už to tady nevydržim, já plavu přez moře“. A tak plave. Potká ho žralok a říká: „Zaspívej mi hymnu!“ Japonec zpívá a žralok ho sežere. Přestává to bavit i Rusa tak začíná plavat, taky potká žraloka a zpívá mu hymnu a žralok ho sežere! Plave Čech: Potká ho žralok a říká: „Zaspívej mi hymnu!“ Čech zpívá: „kde domov můůůj, kde domov můj?“ Žralok vykulí oči a říká: „Plav dál bezdomovce nežeru!“

K trosečníkovi, trávicímu dlouhé dny na malinkatém ostrůvku uprostřed oceánu, připlaval jiný a povídá: „Nechci vám kazit radost, ale tohle, na čem jste se zachránil, není bohužel žádný ostrov, nýbrž mina obrostlá chaluhami…“

Na pláži vyloví láhev a v ní je lístek: „Ztroskotal jsem na pustém ostrově. Nejsou tu ani zloději, ani policajti, ani banky, ani exekutoři, ani berňák. Chcípněte si tam u vás všichni závistí!“

Připluje trosečník na ostrov, kde se na něho vrhnou dva vyzáblí, otrhaní mužové. „Kdy jste ztroskotal?“ „Dnes ráno.“ „Výborně! Člověče, na vás čekáme! My jsme si vsadili v 34. sázkovém týdnu do sportky a do dneška nevíme, jak vyšel druhý tah!“

Mohutná vlna vyvrhla z vraku kdysi přepychové lodi dva trosečníky na pustý ostrov. Jeden držel v pevně sevřené ruce láhev whisky. Sotva však vystoupil na břeh, dal se do zoufalého nářku. „Nebreč,“ utěšoval ho druhý, „snad popluje brzy kolem nějaká loď a zachrání nás! A ještě ke všemu máme láhev whisky!“ „No právě! Já skočil do moře původně se dvěma lahvemi …“

Doplaval trosečník k ostrůvku uprostřed moře a nevěří svým očím: Na břehu stojí živa a zdráva manželka, která s ním jela na stejné lodi. Chce se jí vrhnout do náruče, ale manželka nemá na něžnosti čas. Spustí okamžitě: „Ty flamendře! Ty proutníku! Ty nevěrníku! Kdes byl tak dlouho? Loď se potopila už před dvěma dny!“

Jeden prozíravý trosečník se zachránil s plnou bednou whisky. To se mu to potom trosečničilo! Když ho po delším čase objevil zaoceánský parník a zachránci vystoupili na břeh, ptali se ho: „Proč jste neposlal o sobě žádnou zprávu, když tu máte kolem sebe tolik prázdných lahví?“ „To bylo těžké,“ povídá trosečník. „Všechny ty láhve byly nejdřív plné a nemělo cenu je vypouštět na moře, protože by šly ke dnu.“ „To je jasné, ale potom, byly prázdné!“ „Ano,“ přikývl trosečník, „ale já neměl, čím bych je zazátkoval, protože jsem tu neměl vývrtku a tak jsem namačkal všechny zátky prstem dovnitř.“

V dálce se objeví zámořský parník. Trosečník vyskočí a začne podhrabávat palmu. „Co blázníš, člověče?“ spustí na něho druhý trosečník. „Chceš zničit jedinou palmu na ostrově?“ „Ale co by! Potřebujeme teď mávátko!“