KATEGORIE: Vtipy o rybaření (rybářích)

„Víte, jaká zvířata nebyla v Noemově arše?“ „Nevím.“ „Ryby – zůstaly v moři.“ „Tak to je mohli čtyřicet dní chytat a měli by čerstvé maso.“ „Nemohli.“ „Proč?“ „Měli jen dva červy.“

Chlap povídá v hospodě.Hele jednou sem chytil štiku 150cm. Druhý. To já zase jednou u nás na rybníku chytil zapálenou svíčku. Hm tak to kecáš. Jo kecám. Tak ty tu štiku zkrať o metr a já zhasnu tu svíčku.

Rybce se konečně podařilo dostat ven z rybářské sítě. Z posledních sil doplavala pod kámen, zapnula mobil a zděšeně čte: „Vítejte zpátky v síti…

To jsem zvědavá, koho si ta naše holka přístě přivede, stěžuje si postarší venkovanka sousedce. „Ten první byl myslivec, ten druhej rybář no a ten třetí taky hrozně lhal.“

Sedí dva na rybách. „Už vím, proč ty potvory neberou. Vždyť ty žížaly nemají vůbec žádnou chuť!”

Rybář doma pyšně ukazuje svůj úlovek manželce a zasněně vypráví, jak to bylo na jezeře pěkné. Najednou mu vpadne do řeči manželka: „Právě volali z obchodu s rybami, že sis tam prý zapomněl peněženku i s doklady!“

„Pamatuješ si, jak jsi byl v létě těch 14 dní na Orlíku na štikách?“ říká manželka svému muži.

„Jak bych se nepamatoval,“ odpovídá manžel navracející se z práce.

„Tak před chvílí ti jedna z těch štik volala a říkala, že budeš otcem.“

U vody sedí starší děda a v klidu si pokuřuje dýmku, když tu náhle vyleze z porostu porybný a hned spustí. „Tak co dědo, jak vám to dnes jde“. „Ale skoro nic, akorát kapříka“. Zkušený porybný už pouhým okem poznal, že ten chudák ve vodě nemá míru, ale radši ho přeměřili. „Dědo vždyť ten kapřík nemá míru“, promluvil na staříka vážně porybný. Stařík se pouze usmál a s klidem mu odpověděl: „Malé to je, ale dva řízky s toho budou“.

Jak určíte věk ryby?“ ptají se odborníka. „Podle očí.“ „Cože?“ „Čím dál jsou od ocasu, tím je ryba starší.“

Přijde rybář v květnu na soukromák a domlouvá se se správcem: Doufám, že to nebude přestupek, když tady v tuhle dobu vytáhnu sumce. „Nebojte, nebude,“ ujišťuje ho správce. „To by nebyl přestupek, to by byl zázrak!“

Náhodný chodec pozoroval určitou dobu rybáře a pak se zeptal: „Proč jste tak nervózní?“ „To způsobuje rybaření,“ odpověděl rybář. „Vždy jsem se domníval, že rybaření uklidňuje nervy.“To máte pravdu, ale tady je zákaz chytání ryb!“

Rybář sedí na břehu řeky u svých prutů. Zaslechne volání o pomoc. Skočí do vody a zachrání tonoucího. Když se muž probral z mdloby, dojatě zachránci děkuje. „Nechte toho“, přeruší jej netrpělivě rybář. „Raději mi řekněte, jestli tam dole jsou vůbec nějaké ryby!

Baví se tři rybáři o tom, jaké úlovky kdo chytil.
Prvni: „Já chytil 3kilovýho kapra.“
Druhý: „Pche, já 5kilovou štiku.“
Třetí: „To nic není, já chytil 10kilovýho sumce“
A první říká: „Že já debil vždycky začínám první.“

„Tati, co je to kamzík?“ „Ale… taková blbá ryba.“ „A tady píšou, že kamzík skáče po skalách.“ „No tak vidíš, jaká je to blbá ryba.“

Potká rybář souseda: „Dneska jste nic nechytil, viďte?”
„Jakpak by ne. Já chytil rybu a mě pak porybný.”

Baví se tři rybáři o tom, kdo co chytil. Prvni: „Já chytil tříkilového kapra.“ Druhý: „Pchee, já pětikilovou štiku.“ Tretí: „Hoši, to nic není, já chytil desetikilového sumce.“ A první říká: „Že já debil vždycky začínám první.“

Prohodí rybář k partě vodáků: „Voda je dobrá, ale nesmí být moc teplá!“
A vytáhne z řeky orosenou dvanáctku.

Na lodičce seděli tři rybáři. První zvolal: „Sleď!“ Ten druhý sletěl do vody a utopil se. Za chvíli zvolal ten první: „Úhoř!“Ten třetí se zapálil a uhořel.

Můj snoubenec má raději rybaření než mne, co s tím?
Pusťte ho k vodě!

Přijde chlapec k rybáři a povídá: pane vsaďte se o stovku, že zatluču do země žížalu. Rybář mu odpoví: „to se klidně vsadím“, a podá mu žížalu. Chlapec vytáhne sprej, postříká žížalu a zatluče ji do země. „Vyhráls“, povídá rybář. „Zítra si příjď pro prachy a ten sprej mi pujč, to je to dobrý fór“. Druhý den chlapec přijde a rybář mu dává 500 Kč. Chlapec mu ale praví, že se vsadili jenom o 100 Kč. Rybář praví: stovku máš ode mne a ty čtyři ti posílá moje stará.