KATEGORIE: Vtipy o škole (učitelích)

Baví se dva malý kluci:
„Jdeš si dneska ven hrát?“
„Ne, musím pomáhat tatínkovi s mým úkolem.“

Paní učitelka chce po dětech, aby vymysleli nějaký rým, přihlásí se Pepíček:
„V moři stojí kokrhel, vodu má až po kolena.“
Učitelka na to:
„Ale pepíčku, to se přece nerýmuje!“
„Jen počkejte až přijde příliv!“

„Paní učitelko, chutná vám ten bonbón, co jsem vám dal?“
„Ano, chutná.“
„No vidíte a náš Azor ho vyplivl.“

Víte proč Pavel Dvořák ve fyzice leží se zakloněnou hlavou?
.
.
Snaží se vnímat probíranou látku z jiného úhlu pohledu.

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Kde jsi se tak hezky naučil plavat?“
„Ve vodě.“

Potkají se dva studenti, tak co už máš holku?
„Ne bohužel, ale je to asi tím, že ctím zásadu – nejdřív miluj studování, potom studuj milování.“

Za totality se jednou ve škole ptá paní učitelka dětí, jak si představují komunismus. Přihlásí se Frantík a říká: „Já si ho představuju jako velkou horu. Ta odolává všem nepříznivým podminkam a stojí a bude tu stát na věky.“ Paní učitelka Frantíka pochválí, vyvolává dál a děcka přednášejí věci jak vystřižené z patřičných učebnic. Nakonec to paní učitelka jako vždycky riskne a vyvolá i Pepíčka. „Já si ho představuju jako velikou loď na rozbouřeným oceáně a ta loď se kymácí a kymácí a ne a ne se převrátit. A na ní jsou lidi všichni posraný a pochcaný a poblitý a nikdo nemůže vystoupit.“

Povídá profesor studentům:
„Osmičková soustava je totéž, co desítková když vám chybí dva prsty.“

Jak se stupňuje slovo chudý?
.
.
Chudý, chudší, totální chudoba, žebrák, učitel…

Malý Honzík říká ve škole své kamarádce:
„Pojď, zahrajeme si na zoo…“
„A jak se to hraje prosím tě?“
„Já budu opice a ty mi budeš nosit banány.“

Po prázdninách se paní učitelka ptá dětí.
Děti, kdo mi poví, jak se říká muži, který by se rád miloval, ale nemůže?
Ty se horentně hlásí, až někdo vykřikne „impotent“.
„Ano správně! Děti a jak se říká muži, který se milovat může, ale nechce?“
„Nikdo neví? Tak já vám to teda povím. Hááájzl je to děti, hájzl.“

„Řekni mi, Honzíku, kolik noh má blecha?“
„Propánajána, paní učitelko, vaše starosti bych chtěl mít.“

Učitel vypráví ve škole dětem o škodlivosti alkoholu.
Příkladem jim uvádí situaci ze života zvířat.
„Kdyby jste před osla postavili jedno vědro s vodou a druhé s alkoholem, z kterého by se napil?“
„Z vědra s vodou,“ křičí děti.
„A proč?“ táže se dál kantor.
Přihlásí se Pepíček:
„Protože je to osel!“

„Čím chceš být, Vašíku?“ ptá se učitel.
„Automobilovým závodníkem.“
„A proč jím chceš být Vašíku?“
„Protože mám rád šampaňské.“

Ke studentovi se vloupe zloděj.
„Nebojte se, hledám jen peníze“, uklidňuje ho.
„Moment“, říká student, „tak to se k vám přidám.“

Povídá učitel žákovi při předávání vysvědčení:
„Raději jsem ti dopsal na zadní stranu vysvědčení i telefon na LINKU BEZPEČÍ.“

Ve škole:
„Píši ti za pět. Zase jsi zapomněl tahák.“

Ředitel jedné menší střední školy měl velké problémy s dospívajícími slečnami, kterým se zalíbilo používání rtěnky. Když si ji na dámských toaletách patlaly na rty, vždy potom zanechávaly obtisky na zrcadle. Když už se situace stávala neudržitelnou, ředitel se rozhodl razantně zakročit. Zavolal si všechny dotyčné slečny a odvedl je na toalety. Tam už čekal školník. Ředitel dívkám vysvětlil, že si asi neuvědomují, kolik práce školníkovi dá každý večer zrcadla umýt. Poprosil jej, aby slečnám svoji namáhavou práci předvedl. Školník vytáhl ze skříně dlouhé koště, namočil jej v nejbližší záchodové míse a začal pucovat zrcadlo. Od toho dne se už žádný obtisk na zrcadle neobjevil.

Profesor na přednášce zformuloval větu a řekl: „Důkaz je zřejmý.“
Pak se na minutku zamyslel, opustil posluchárnu a po dvaceti minutách se vrátil štastný:
„Ano, důkaz je zřejmý!“

Otec si prohlíží vysvědčení se samými jedničkami a jeho dítě mu k tomu říká:
„Tati, prý jsi chtěl vidět hezké známky, tak jsem ti přinesl vysvědčení kamaráda Matěje.“