Přijde takhle koktavý do metra a ptá se jednoho: „Ko ko ko kolik je ho ho ho hodin??“ Cestující mlčí a mlčí a tak pán se zeptá jiného a pak odejde, načež ostatní se ptají toho tichého: „Proč jste mu, chlape, neodpověděl??!!“ „Bál js js jsem s se že mi rrr ro zbi bije hu hu hubu.“
KATEGORIE: Vtipy o bláznech a šílencích
Jdou tři blázni z blázince a jeden slyší: „Horké párky, horké párky.“ Zapamatuje si to a jdou dál. Druhý slyší: „Já, já, já jenom já.“ Také si to zapamatuje. Třetí slyší: „Tam za vodou v rákosí, kde se plavky nenosí.“ I ten si to zapamatuje. Přijdou k bláznům policisté a ptají se: „Kdo zabil tu ženu, pánové?“ A druhý říká: „Já, já, já jenom já.“ Policista vyzvídá „A co ste s ní udělali? „Horké párky, horké párky,“ povídá první. Policista: „A kde jste to udělali?“ Třetí blázen začne zpívat: „Tam za vodou v rákosí, kde se plavky nenosí…“
Jde takhle debil po lese a najednou před sebou spatří obrovský hříbek, napřahuje nohu a povídá: „Je, hele, houba.“ Najednou hříbek zvedne klobouk a sděluje debilovi, že je dědeček hříbeček a že mu splní tři přání. A debil říká: „He, ja už nechci bejt debil.“ „He, já už nejsem debil, ja se z toho podělám.“ „Jé, já se podělal, jsem já to ale debil.“ „Je, hele, houba…“
Psychiatr se ptá pacienta, jestli se mu po lécích již lepší paměť. „Jistě pane průvodčí, a proč se ptáte?“
Říká, že je se vším spokojen. Jinak je v pořádku. zdroj: Archiv Psychiatrické léčebny Bohnice.
Jde koktavej a plešataj po ulici. Koktavej povídá tomu plešatýmu: „Ttto by mmmně zzajímalo kolik dddáš zza holiče, hhhha hhha“. A ten plešatej mu povídá: „A mě by zajímalo kolik ty dáš za telefon.“
Povídá psychiatr pacientovi: „Jste u mne poprvé, tak mi musíte říct pěkně vše od začátku.“ „Ale velmi rád, pane doktore. Tak nejprve jsem stvořil nebe a zemi.“
„Jak se cítíte?“ „Ale vždycky po záchvatu mám takové divné svírání.“ „A jak dlouho to už trvá?“ „Než mi sundají kazajku.“
Pacient byl odeslán na léčení, protože za sebou tahal na provázku kartáč, který láskyplně oslovoval Fifinko, a občas se s ním zastavil na rohu ulice, aby mu dopřál úlevu a odpočinek. Po dlouhodobé léčbě dospěl nemocný k poznání, že jde o obyčejný kartáč a trval na tom přes všechny záludné otázky psychaitrů, kteří ho podezřívali, že svůj přízrak zastírá, aby byl propuštěn domů. Za den po propuštění ho potkal psychiatr, jak znovu táhne po ulici kartáč. Když nemocný lékaře uviděl, strčil rychle kartáč do kapsy a zahnul za roh. Jakmile měl pocit, že ho není vidět, položil kartáč jemně na zem, zatáhl za provázek a pravil: „Tak jdem, Fifinko, už je pryč.“
Přijde blázen do obchodu a říká: „Máte barevné televize?“ „Ano, máme. Hodně druhů.“ „Tak mi dejte jednu fialovou.“
Stojí blázen u sporáku, v ruce drží zápalku a říká si: „Vybuchne? Nevybuchne?“
Psychiatr se vyptává pacienta: „Proč pořád trpíte utkvělou představou, že to nejpodstatnější k životu je třetí televizní program?“ „Protože už neusnu ani při prvním, ani při druhém programu.“
V ústavu vypráví jeden blázen druhému: „Předevčírem za mnou přišla zřízenkyně, rozepla se a řekla: Vem si mě!, ale já nebyl blbej, vytočil jsem číslo policie a ohlásil jsem jim, že mě tady jedna ženská navádí ke krádeži.“
Přijde psychiatr na pokoj v blázinci a vidí, jak jeden pacient sedí na posteli a dělá, jako když řídí auto. „Co to děláte?“ „Vrrrm, vrrrm, jedu do Španělska.“ A v tom si všimne, že druhý pacient leží na vedlejší posteli a honí si péro. „Co to děláte?“ zeptá se ho. „Vždycky, když jede Franta do Španělska, tak mu šukám starou.“
Pacient vejde do ordinace psychiatra a povídá: „Doktore, musíte mi pomoci. Jsem schizofrenní.“ „Nebojte se, my čtyři to určitě zvládneme.“
Jde blázen po ulici a táhne za sebou na vodítku cihlu. Vidí ho polda a říká si: „Udělám si z něj legraci.“ Přijde k němu a povídá: „Jé vy máte ale hezkého psa.“ Blázen mu odpoví: „Jste normální, vždyť je to cihla!“ Naštvaný polda odchází. Blázen se otočí na cihlu a říká: „To jsme ho ale vypekli viď Alíku?“
V psychiatrické léčebně se ozve telefon: „Podívejte se, prosím, zda je někdo v pokoji číslo deset.“ „Ne, nikdo tam není,“ informuje sestřička. „Tak to je skvělé… Nakonec se mi přeci jen povedlo utéct! Hurá…!“
Přijde nevidomý do obchodu, na vodítku slepeckého psa. Postaví se doprostřed místnosti, popadne psa za ocas a roztočí ho nad hlavou. Prodavač se ho ptá: „Co to děláte?“ „Jenom se tak trochu rozhlížím,“ odpoví slepec.
„Proč za sebou taháš tu šňůrku?“ „A co? Mám ji tlačit?“
Dva blázni v koupelně:
„Proč se sprchuješ s deštníkem?“
„Aby jsem se nemusel utírat.“