KATEGORIE: Vtipy o indiánech a kovbojích

Jdou dva Židi kolem saloonu a zastaví je nějaký kovboj a jednomu z nich vyhrožuje: „Ani krok, nebo z tvého kamaráda udělám cedník!”
Žid se zamyslí a pak říká kovbojovi: „Díky za nabídku, ale mně by se spíš hodila nerezová pánev…”

Old Šutrhand a Víno2 cválají horkou prérií a zahlédnou zaprášeného kojota. Indián se raduje: „Podívej, Oldo, to je můj bratranec!”
„Ten čokl?” odflusne si Old Šutrhand.
„Jasně, že on. Inču-Čuňák říkal, že syn jeho bratra je prašivej kojot!”

Jak se říká nejrozšířenějšímu účesu na Divokém západě?
Skalp.

Svěřuje se malý indiánek tatínkovi náčelníkovi: „Až budu velkej, chtěl bych studovat v České republice.”
„Kdeže?” diví se náčelník.
„V České republice,” zopakuje indiánek. „Slyšel jsem, že tam za dolar seženu tři indiánky!”

Jistý kovboj od Saskatoonu dokázal ustřelit člověku chloupek z těla. A taky na to byl patřičně hrdý a kde mohl, svůj úchvatný kousek předváděl. Po jednom takovém vystoupení k němu přišel jistý Kanaďan a uznale pokýval hlavou: „Jste opravdu kanón! Ale přece jen něco nemůžu pochopit. Proč lidem pokaždé říkáte, že se trefíte tak na padesát procent, když jste ještě ani jedenkrát neminul?”
„To je lehké,” rozesměje se kovboj. „Pak jim hezky vstanou chlupy!”

V Arizoně se ptá kovboj starého rančera: „Prosím vás, když půjdu přes váš pozemek, stihnu vlak ve 14:30?”
„Samozřejmě,” ujistí ho starý Arizoňan, „a když potkáte mé býky, stihnete i ten ve 14:00!”

Povídá Old Šutrhandovi po souboji Vínetuovi: „Deset střel, to si asi za rámeček nedáš…”
„Naopak,” namítne vítěz, „aspoň všichni vidí, jak výborného jsem měl protivníka!”

„Dneska mi málem přeběhla černá kočka přes cestu,” vypráví v saloonu kovboj Jim. „Naštěstí jsem ji zastřelil v půli cesty!”

Na Západě: „Čau Johny, čím si teď vyděláváš?”
„Obchoduji s otroky.”
„A co od tebe kupují?”

Indián s šípem v hrudi: „Domluvil jsem. Howgh.”

Vypráví starý indián, jak přišel ke svému jménu: „To mi jednou na poradě spadly gatě a od té doby mi nikdo neřekne jinak než zjizvená tvář.”

„A na důkaz našeho přátelství si spolu vykouříme dýmku míru,” oznamuje Old Šutrhendovi Vínotů.
„Ale božínku, drahoušku,” namítne sametový hlásek. „To si nemůžeme navzájem vykouřit něco lepšího?”

Farmář se chlubí indiánovi svým majetkem: „Možná to ani netušíš, příteli, ale já mám mnoho luk.”
Indián se samozřejmostí pokýve hlavou: „Jo, jo, já mít taky mnoho luk, já z nich střílet bizoni…”

Plechová huba: Přijde kovboj do saloonu a poručí si: „Nějakej silnej chlast!“ Hospodský mu nalije… „To je silnej chlast? Vždyť je to samá voda,“ řekne kovboj a pití chrstne na zem. Hospodskej vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi. Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem. Hospodskýho to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou. „No vidíte, to je konečně pití,“ pochválí ho kovboj a odejde. Za okamžik vběhne zpátky a zařve: „Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!“

Prérie, největší žár. Old Šutrhand najednou zvedne prst a vykřikuje: „Podívej, Víno2, láhev koka koly!”
Indián mávne shovívavě rukou: „To se ti jenom zdá.”
„To se mi fakt jen zdá,” zakleje běloch, „je prázdná!”

Potká indián kovboje. Koukají na sebe. Pak indián namíří na kovboje prst. Kovboj zvedne ruce nad hlavu. Indián napřáhne ruku před sebe, dlaní k zemi a pohybuje s ní doprava. Kovboj zvedne obě ruce nad hlavu a natažené konce prstů nad hlavou spojí. Pak se rozejdou. Kovboj dojde domů a večer v hospodě vypráví a předvádí scénu: „Dneska jsem potkal indiána a on na mě – Jsi synem smrti! A já na něj: – Ušetři mne! Indián na mě: – Ujednáno! a tak já na něj: – Odcházím domů! Indián se vrátí domů a večer u ohně vypráví a předvádí scénu: „Dneska jsem potkal kovboje a to vám byl hlupák. Já na něj – Kdo jsi? A on na mě: – Králík! A já na něj : – Prérijní? A on: – Ne, skalní!

Přiběhne indián k náčelníkovi a hlásí: „Mám pro tebe dvě zprávy, Velký Buvole. Jednu dobrou a jednu zlou.”
„Tak nejprve tu špatnou.”
„Za městem se usadili cikáni,” odpoví indián.
„A ta dobrá?” zeptá se náčelník.
„Chutnají jako bizoni.”

Kovboj Jim navštíví svou milenku a najde ji v posteli s Fredem. Celý rozčilený ho zavolá do vedlejší místnosti a nabídne čestný souboj na pistole. Fred ale navrhuje: „Abychom se více nehádali, vystřelíme oba najednou do vzduchu a padneme na zem jako mrtví. Ke komu se Marion nakloní, ten ji bude mít natrvalo.”
Práskly dva výstřely. Marion vyběhla z ložnice a když viděla oba na zemi, otevřela skříň a zvolala: „Willi, pojď ven, oba jsou mrtví!”

Ptá se Bud přítele: „Víš už, Billy, s kým půjdeš tancovat?”
„S Kim,” prozrazuje Bill.
„No, na to se tě právě ptám, s kym?”

Na divokém západě postarší kovboj přivádí k doktorovi mladého: „Pane doktore, pomozte mému zeti. Já jsem mu včera prostřelil nohu.”
„Ale to není hezké – střílet po vlastním zeti!”
„No však když jsem po něm střílel, on ještě být mým zetěm nechtěl!”