Jeden koktavý pán si stěžuje, že mu koktání překáží v jeho práci:
“A co máte za zaměstnání?” ptá se druhý.
“Sta-starám se o sle-slepi-pice v drůbežá-žárně”.
“No a jak vám to může vadit?”, diví se druhý.
“No já-já ráno vy-vyháním slepi-pice ven do ohrady, to stačí j-jen říct pi pi pi pi pi, a všech pě-pět tisíc slepi-pic je ve-venku. No a ve-večer, když je mu-musím zahnat do ku-kurníku, tak na ně vovolám kšá kšá, ono se jim mo-moc ne-nechce, ale na-nakonec všechny za-zalezou, a-až na je-jednu. A na tu se
j-já ro-rozčílím, a vo-volám na ní kšá kšá, ty slepice jedna pi-pi-pi-pi-pi-pitomá, a pět ti-tisíc slepic je zase ve-venku.”