Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když
se chce postavit, spadne zpátky do židle.
“Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe.“
Vypije kafe a zase se pokousi vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno
kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů
doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele
a spí. Ráno ho budí žena:
“Tys byl včera zas pěkne sťatej, co?“
“Jaks to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu…“
“Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodž zapomněl svuůj invalidní
vozejk!“