Je rodinka želv na zmrzlině a schyluje se k dešti. Táta želvák pošle synka pro deštníky. Syn se nevrací den, dva dny, tři dny – čtvrtý den táta povídá:
“Když tak dlouho nejde, tak mu tu zmrzku sníme.” A ode dveří se ozve: “Tak to ne,nebo nikam nejdu!”