Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl místo večeře. “V perfektním novém baru!” říká manžel. “Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!” “Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!” “Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na záchodě mají zlaté!” Nato se chlap doválí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam zavolá: “To je Zlatý Bar?” “Ano, madam, přejete si?” “Máte zlaté dveře?! “Ano, samozrejmě máme!” “Máte zlaté podlahy?! “Jistě, madam!” “A co zlaté mušle?!” Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá: “Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do saxofonu!”