Na dveře paní Gimpelové zabušil žebrák. „Paní, mám hlad, jsou od tý dobroty a dají mi něco k jídlu. Pěkně jich prosím.“ „Moc toho nemám“, paní Gimpelová nato „chtěli by la trochu nudlí ze včerejška?“ „Jak rád“, praví žebrák. „Výborně, tak přijdou zítra touhle dobou“.